| - | Publikovat začal roku 1963 (debut verši v časopise Univerzita Karlova). V 60. letech sporadicky přispíval verši, krátkými prózami a publicistikou do časopisů, v nichž pracoval, a dále do Literárních novin, Plamene, Sešitů pro mladou literaturu, Hosta do domu aj. Během 70. a 80. let uveřejňoval (zprvu pod vlastním jménem, později pod jménem Jiřího Tichého aj. a nakonec znovu pod svým jménem) drobné průvodní prozaické i veršované texty k více než čtyřiceti leporelům, omalovánkám, pohádkovým sešitům a prostorovým pohádkám; jinak v této době oficiálně časopisecky nepublikoval. Po roce 1989 publikuje především v časopisech, v nichž je jako redaktor a editor zaměstnán. – Literárněhistorickými studiemi (o Karlu Poláčkovi, Jiřím Langerovi, Siegfriedu Kapperovi, hebrejské literatuře v českých zemích aj.) přispíval do samizdatových periodik Kalendář, Revolver revue a Střední Evropa (zde byl v letech 1987–89 a poté i 1989–92 členem redakční rady). V samizdatu vydal prózu pro děti Colletka a pes (1979) a pojednání Přehled židovské česky psané literatury 1 (1989–90), obsáhlý historiografický úvod k zamýšlené literárněhistorické práci. Přispěl do samizdatového sborníku Z pěstiček zaťatých. Básníkovi Janu Skácelovi k šedesátinám (1982). – V 70. a 80. letech pod svým i cizími jmény spolupracoval s Československou televizí (ČST) a Československým rozhlasem. Pro bratislavské studio ČST napsal podle vlastní prózy Jak princezna Alžběta hledala ženicha seriál večerníčků Dobrodružství kapitána Kuka (Bratislava 1977, r. Milan Horvatovič, výtv. Radek Pilař; po podpisu Charty 77 byla česká verze seriálu, vzniklá ve spolupráci s Otkou Bednářovou, v pražské televizi zakázána). ČST dále uvedla pohádky Princezna z královské chalupy (1980, pod jm. a za spolupráce Pavla Šruta); A nebojíš se, princezničko (1982, pod jm. Kristiny Vlachové, podle předlohy Charlese Perraulta Oslí kůže) a seriál večerníčků Sluneční panenka a Dešťový panáček (1988, pod jm. a za tvůrčí spoluúčasti Věry Provazníkové). Pro Československý rozhlas (ČRo) vytvořil na základě své stejnojmenné prózy pro děti Colletka a pes seriál pohádek pro pořad Hajaja (1971, pod jm. Kristiny Vlachové) a hry O princezně v oslí kůži (1974, podle Charlese Perraulta, pod jm. Kristiny Vlachové) a Malá čarodějnice (1975, volně podle Otfrieda Preusslera, pod jm. Kristiny Vlachové, odměněno cenou Prix Bohemia 1975). – V 90. letech se Tomáš Pěkný edičně a překladatelsky podílel zvl. na titulech s tematikou holocaustu; je autorem doprovodných studií ke knize Jiřího Langera Devět bran (1990). – Jeho pohádka Havrane z kamene... byla dramatizována řadou jiných autorů a od roku 1990 uvedena řadou profesionálních divadel (mj. Divadlo v Dlouhé v Praze, divadla v Hradci Králové, Ostravě, Liberci, Brně, Nitře); setrvale je rovněž oblíbenou a hojně dramatizovanou předlohou četných amatérských představení dětského a mladého divadla (dosud přibližně 40 autorských adaptací). – V 60. letech užíval šifry tp, u prací publikovaných v samizdatu pseudonymu František Weiner a šifry fw. V 70. a 80. letech mu své jméno propůjčili zvl. Pavel Šrut, Jiří Tichý a Kristýna Vlachová.
| + | |
| - | V druhé polovině 60. let psal Tomáš Pěkný verše, krátké prózy existenciálního ladění a kulturní publicistiku. Od počátku 70. let se však pod vlivem nepříznivých společenských, literárních a publikačních okolností přeorientoval na tvorbu pro děti. Jeho pohádkové prózy, místy opřené o tradované či přejaté motivy, leč zásadně osvobozené od pedagogicky návodných i moralistních záměrů, jsou situačně a žánrově různorodé (pohádka se snovým východiskem Colletka a pes, crazy pohádka Jak princezna Alžběta hledala ženicha, baladický pohádkový příběh Havrane z kamene...). Jednotně je však vyznačuje bohatá metaforika, a především důraz na jazykovou stránku literárního projevu. Hromadění zvláštních a zasutých slov, magicky přitažlivých názvů přírodních reálií, slovní hříčky, významové asociace a vposledku i přeměna slova v jednající postavu jsou zde stejnou zárukou dynamiky textu jako básnicky invenční a nápaditě rozvíjená dějová osnova. Slovesná kultivovanost a formulační výstižnost je příznačná i pro Pěkného interpretační studie o židovských spisovatelích (mj. Karel Poláček, Jiří Langer) a rozsáhlé, fakticistně bohaté populárněvědné kompendium Historie Židů v Čechách a na Moravě, které reprezentuje ojedinělý pokus o celistvý obraz židovské problematiky v jejích dimenzích historických, společensko-politických, správních, náboženských i kulturních.
| + | |
| - | Beletrie pro děti: Poselství ze sněmu zvířat (pohádka, ed. Pohádkové lístečky, 1975, pod jm. J. Tichého, il. I. Šedivý); Alí Baba a čtyřicet loupežníků (plastická obrázková kniha, 1976, pod jm. J. Tichého, il. J. Němeček); Baba a čert (pohádka, ed. Pohádkové lístečky, 1976, pod jm. Petr Karmín, il. Miroslav Habr); O ptácích, motýlech a krásných dracích (pohádky, 1978, pod jm. J. Tichého); Zlatá přadlena (leporelo, 1978, pod jm. J. Tichého, il. M. Habr); O Žanetce, Denise a lesní víle (pohádka, ed. Pohádkové lístečky, 1978, pod jm. J. Tichého, il. M. Váša); O třech žábách (pohádka, ed. Pohádkové lístečky, 1978, pod jm. J. Tichého, il. M. Liďák); O Zlatém dragounovi a Vládci noci (pohádka, ed. Pohádkové lístečky, 1979, pod jm. J. Tichého, il. F. Škoda); O kapitánu Jeanovi a starém námořníku (pohádka, ed. Pohádkové lístečky, 1979, pod jm. J. Tichého, il. A. Kaftanová); O krásce a medvědovi (leporelo, 1979, pod jm. J. Tichého, il. H. Wernischová); O pavím králi (pohádka, 1980, pod jm. J. Tichého); O dvanácti měsíčkách (leporelo, 1980, pod jm. J. Tichého, il. J. Vildt); Princ Bajaja (leporelo, 1980, pod jm. J. Tichého, il. M. Rada a P. Pospíšil); O ptácích a motýlech (pohádka, ed. Ilustrované sešity, 1981, pod jm. J. Tichého, il. A. Frantová); Dlouhý, Široký a Bystrozraký (plastická obr. kniha, 1981, pod jm. J. Tichého, il. Z. Kondelík); Převlečení ženiši (pohádka ed. Ilustrované sešity, 1981, pod jm. J. Tichého, il. J. Kalousek); Od jara do zimy (leporelo, 1981, pod jm. J. Tichého, il. I. Klečka); Osel a lev (leporelo, 1981, pod jm. J. Tichého, il. O. Špelina); Voda, vodička (leporelo, 1982, pod jm. J. Tichého, il. M. Kudrnová); Jak princezna Alžběta hledala ženicha (pohádka, pod jm. J. Tichého, 1982); O snu a králi labutí (pohádka ed. Ilustrované sešity, 1984, pod jm. J. Tichého, il. N.Čampulková); O lyře a bílém sokolovi (pohádka, ed. Pohádkové lístečky, b. d. /1986/, pod jm. J. Tichého, il. H. Pěkná); Kdysi a dnes (omalovánky, B Co je hezčí, 1988, il. G. Šeda); S pastelkami od a do zet (omalovánky, P rýmov. Čaroděj učí děti abecedu, 1988, il. V. Urbanová); Bude z tebe malíř (omalovánky, BB 1989, il. P. Matuška); Berou, neberou (omalovánky, BB 1990, il. P. Matuška); Havrane z kamene... (pohádka, 1990); Coletka a pes (pohádka, 2000, něm. s tit. Collete und der Hund, Aarau 1985, překl. J. Bodláková); scénicky: Malá čarodějnice (1977, podle rozhl. pohádky); Pohádka o čarodějném vrchu (1994, podle knížky Havrane z kamene...).
| + | |
